Proč diagnostika hlásí válec třetí, když je to válec první? Odpovědí je, že se v samotné identifikaci čísla válce nezmýlí, ale "jen" špatně vyhodnotí rychlost pomalejšího (vynechávajícího) válce...
Detekce "nezápalů" (staré známé "misfire") diagnostika běžně na vynechávající válec uhádne, ale při rytmickém vynechávání jednoho z válců, kdy to s motorem doslova lomcuje (je li uložení motoru měkké, nebo už stářím auta utahané), k tomu docházet může. Monitorování "nezápalů" palubní diagnostikou (OBD) je totiž ve své konstrukci jaksi principiálně nedokonalé.
K omylu, resp. k "nesprávnému výpočtu" zpoždění válce dochází k měření rychlosti otáčení klikové hřídele na jeho ozubeném kole. To, že s sebou motor při nezápalech cloumá není jen nepříjemným jevem, který cítíme oběma půlkami v sedačce, ale hlavně tím "cloumáním" zanáší chybu při hodnocení "šlápnutí" válce po jeho zapálení, jak se říká "do pedálu", která se pak ve výpočtu rychlosti otáčení klikovky jednoduše může doslova přepočítat. Míchá totiž rychlost kliky s rychlostí výkyvu bloku motoru protože se pohybují oba, zcela nezávisle a prostě jinak.
Z takových přehmatů může být automechanik-zelenáč paf, a zákazníka to pak může stát pěkné peníze. Ten zkušenější si však chybová hlášení diagnostiky na "nezápaly" zásadně ověřuje jinou fintou (měření dobíjecího proudu alternátoru), protože diagnostice ze zásuvky ze zásady nevěří. A to je správně, ona totiž často lže (45%).
Věřit diagnostice v tom co nahlásí do paměti závad, je jako věřit pilotovi, který bezpečně přistane jen na 50%! Paměť závad je totiž jenom malá pomůcka při diagnostice problémů s vozidly, nikoliv všespásný nástroj. Jednodušší je ověřit vynechávající válec proudem z alternátoru, ten totiž jako vždy, ukáže 100% pravdu! Jak, najdete v našich lekcích v naší FCD-Akademii (https://www.fcd.eu/academy/article/1977), zde jsou i odkazy na příbuzné tématiky.
Řídící jednotka měří u každého válce zvlášť "úhlovou rychlost" klikového hřídele pomocí zubů na segmentovém kole. Míjejí-li zuby v jisté době po zápalu (asi čtvrt a kousek otáčky) snímací čidlo stejně rychle u všech válců, je vše v pořádku. Kulhá-li motor na jeden válec, rozpozná řídící jednotka, že míjení zubů je pomalejší, označí válec jako "vynechávající". Tolik teorie. Praxe však vnímá i zkreslující okolnosti, ke kterým může docházet a také dochází. Proto se diagnostika v hodnocení rychlosti mýlí a označí za pomalý válec, který vůbec pomalý není.
Jedná-li se o pravidelné opakované a rytmické vynechávky, běžně přitom motor zjevně zneklidní a houpe se. Tento pohyb však spolu s blokem motoru dělá i na něm připevněný snímač otáček. Výsledkem je, že vůči míjejícím zubům tento snímač "houpáním" mění svou pozici (ta při houpání není stálá), čímž zkresluje rychlost míjejících se zubů a řídící jednotka pak počítá s touto chybou. V případě, že u chybného válce s sebou blok motoru kývne PROTI směru otáčení kliky, vyhodnocuje ECU "rychlejší" pohyb zubů, ačkoliv to není pravda, takže i vynechávající válec může být hodnocen jako "dobrý". Smůlu má ten válec, po jehož pálení se čirou náhodou blok motoru kývne v sousledném obloukovém pohybu stejným směrem jako se otáčí klika. Pak řídící jednotka tento takt vyhodnotí jako pomalejší, i když to není ve skutečnosti pravda. Když budete sedět v rozjíždějícím se vlaku, taky nemůžete jeho rychlost posuzovat podle stromku, který nese někdo po refíži, ale podle sloupů, co stojí na nástupišti zabetonovány pevně.
Snímač se přestane stát pevným bodem a v tom je problém...
Řídící jednotka měří u každého válce zvlášť "úhlovou rychlost" klikového hřídele pomocí zubů na segmentovém kole. Míjejí-li zuby v jisté době po zápalu (asi čtvrt a kousek otáčky) snímací čidlo stejně rychle u všech válců, je vše v pořádku. Kulhá-li motor na jeden válec, rozpozná řídící jednotka, že míjení zubů je pomalejší, označí válec jako "vynechávající". Tolik teorie. Praxe však vnímá i zkreslující okolnosti, ke kterým může docházet a také dochází. Proto se diagnostika v hodnocení rychlosti mýlí a označí za pomalý válec, který vůbec pomalý není.
Jedná-li se o pravidelné opakované a rytmické vynechávky, běžně přitom motor zjevně zneklidní a houpe se. Tento pohyb však spolu s blokem motoru dělá i na něm připevněný snímač otáček. Výsledkem je, že vůči míjejícím zubům tento snímač "houpáním" mění svou pozici (ta při houpání není stálá), čímž zkresluje rychlost míjejících se zubů a řídící jednotka pak počítá s touto chybou. V případě, že u chybného válce s sebou blok motoru kývne PROTI směru otáčení kliky, vyhodnocuje ECU "rychlejší" pohyb zubů, ačkoliv to není pravda, takže i vynechávající válec může být hodnocen jako "dobrý". Smůlu má ten válec, po jehož pálení se čirou náhodou blok motoru kývne v sousledném obloukovém pohybu stejným směrem jako se otáčí klika. Pak řídící jednotka tento takt vyhodnotí jako pomalejší, i když to není ve skutečnosti pravda. Když budete sedět v rozjíždějícím se vlaku, taky nemůžete jeho rychlost posuzovat podle stromku, který nese někdo po refíži, ale podle sloupů, co stojí na nástupišti zabetonovány pevně.
Snímač se přestane stát pevným bodem a v tom je problém...
Kompletní informace na toto téma
a mnoho dalších informací najdete pod odkazy níže.
Vyzkoušejte si nás nezávazně na 14 dní zdarma.
Vyzkoušet 14 dní zdarma
3
638 ×
9
10
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3
638 ×
9
10
0
0
0
Komentáře (0)
Vložit soubor